FCI – Standard Nr. 328 / 16. 09. 1996 /
KAVKAZSKÝ
OVČÁK
Kavkazskaia Ovtcharka
Kaukasischer Schäferhund
PŮVOD:
Rusko.
DATUM PUBLIKACE PŮVODNĚ
PLATNÉHO STANDARDU: 30.01.85
POUŽITÍ: Pastevecký pes, strážní a obraný pes.
KLASIFIKACE FCI:
skupina 2 – Pinčové a knírači,
molossoidní a švýcarští salašničtí psi
|
Sekce 2.2 – Molossi, horští psi. CELKOVÝ
VZHLED: Bez pracovních zkoušek. CELKOVÝ
VZHLED: |
 |
Kavkazští ovčáci jsou více než středně
velcí případně velcí psi od silné až po hrubou tělesnou stavbu,
jsou od přírody ostří a k cizím lidem nedůvěřiví.Tyto zvláštnosti,
a navíc jejich vytrvalost, nenáročnost a schopnost přizpůsobit se v nejrozdílnějších
povětrnostních podmínkách, nabízejí možnost používat kavkazské
ovčáky v téměř všech klimatických pásmech Sovětského svazu.
Nejvíce rozšířeni jsou kavkazští
ovčáci v Gruzínské, Arménské a Azerbájdžánské svazové
republice, v Kabardino-Balkarské autonomní republice, Dagestánu a
Kalmycké republíce, dále ve stepních oblastech severního Kavkazu a v oblasti
kolem Astrachánu.
V Zakavkazských oblastech jsou
psi většinou mohutnější, ve stepních oblastech naproti tomu lehčí,
vysokonozí, často dokonce i krátkosrstí.
CHOVÁNÍ /
CHARAKTER ( POVAHA):
Silná, vyrovnaná, klidná. Povahový
typ s dobře vyhraněnou obrannou reakcí, projevovanou v aktivní
formě. Ostrost a nedůvěra k cizím lidem jsou typické.
KONSTITUČNÍ TYP:
Silný, případně hrubě silný zjev
s masivní stavbou kostí a silným svalstvem. Kůže je silná, ale
elastická.
INDEX KOSTNATOSTI
( tj. obvod nadprstí x 100 děleno
kohoutkovou výškou):
psi 21-22, feny 20-22.
INDEX FORMÁTU
(poměr délky těla x 100 děleno
kohoutkovou výškou):
102-108
RODOVÝ TYP:
Dobře výrazný. psi jsou větší a
masivnější. Feny jsou menší a lehčí stavby.
HLAVA
LEBEČNÍ ČÁST:
Lebka: Masivní, s širokou lebkou a silně vyvinutými kostmi. Široké
ploché čelo, půlené lehkou brázdou.
Stop: Přechod od lebeční části k nosní partii je slabě výrazný.
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Čenich: Silný, široký, černý. U bílých a světle pšeničně zbarvených
jedinců je přípustný i hnědý.
Morda (krajina obličejová, partie
nosu): Kratší než lebeční
část, sotva znatelně se zužující.
Pysky: Silné, ale uzavřené a suché.
Chrup: Bílý, velký, dobře vyvinutý, pevně k sobě přiléhající
zuby. Nasazení řezáků leží v jedné linii. Nůžkový skus.
Oči: Tmavé, středně velké, oválného tvaru, houboko vsazené.
Uši: Svěšené, vysoko nasazené, vždy krátce kupírované.
KRK:
Velmi silný a krátký. Nepříliš
vysoko nasazený, asi v úhlu 30-40° k hřbetní linii.
TĚLO:
Kohoutek:
velmi široký, svalnatý, znatelně odsazen od hřbetní partie.
Hřbet: velmi široký, rovný, svalnatý.
Bedra: Krátká, široká, poněkud klenutá.
Zadek: Široký, svalnatý, téměř vodorovný.
Hruď: Široká, hluboká, poněkud klenutá. Spodní linie leží ve výšce
lokte nebo poněkud níže.
Břicho: Mírně vytažené.
OCAS:
Vysoko nasazený; je-li svěšeně
nesený, dosahuje hlezenního kloubu, může být srpovitý, kroužkovitý
případně háčkovitý. Kupírovaný ocas je přípustný.
KONČETINY:
PŘEDNÍ KONČETINY:
Při pohledu zepředu přímé a rovnoběžné.
Úhel ramena a paže je asi 100°.
Předloktí:
Přímé, mohutné, středně dlouhé.
Záprstí:
Krátké, mohutné, kolmo stojící pouze mírně ustupující. Délka předních
běhů až k loktu činí něco více než polovina kohoutkové výšky.
Index výšky činí 50-54.
ZADNÍ KONČETINY:
Při pohledu ze zadu přímé, rovnoběžné.
Kolenní kloub:
Při pohledu ze strany poněkud vystrčený.
Bérce: krátké.
Hlezenní kloub:
Silný, široký a poněkud vystrčený.
Nadprstí:
Mohutné, kolmo stojící.
Při stání nejsou zadní končetiny
vzadu zapřené. Kolmice má vycházet z hrbolu sedací kosti přes
střed hlezenního kloubu a procházet nadprstím.
TLAPY (přední a
zadní tlapy):
Velké, oválného tvaru, klenuté,
prsty dobře přiléhají k sobě.
MECHANIKA POHYBU:
Volný, obvykle rovnoměrný, klidný
chod. Typický zůsob pohybu je krátký klus, při zrychlení
(akceleraci) přechází v poněkud neohrabaný cval.Končetiny se
musí při pohybu pohybovat přímo a rovnoběžně, přičemž přední více
směřují ke střední linii- Klouby předních i zadních končetin se
lehce protahují. Hřbet a kříž poddajně pérují. Kohoutek a zadek
mají při klusu setrvávat ve stejné úrovni.
SRST
JAKOST SRSTI:
Srst je rovná, hrubá se silně
vyvinutou světlejší podsadou. Na hlavě a přední straně končetin je
srst kratší a pevně přiléhá.Rozlišujeme tři druhy srsti:
- Dlouhosrstý s prodlouženou krycí srstí: Dlouhá srst tvoří
na krku druh hřívy, na hýždích dobře vyvinuté kalhoty a zadní
strany běhů jsou silně prorostlé. Dlouhá srst pokrývá ocas ze všech
stran, což mu dodává tlustý a huňatý vzhled.
- Krátkosrstí – s hustou, poměrně krátkou srstí, bez hřívy,
porostlých běhů, kalhot a praporovitého ocasu.
- Přechodný typ – prodloužená srst, ale bez hřívy, porostlých
běhů, kalhot a huňatého ocasu.
BARVA:
Různě šedá,rozmanité,světlé až
rezavé odstíny, také rezavá, slámově žlutá, bílá, zemité barvy,
žíhaná, ale také strakatá a tečkovaná.
VELIKOST:
Kohoutková výška:
Psi ne méně než 65 cm, feny ne méně než 62 cm.
VADY:
Každá odchylka od shora uvedených
bodů musí být považována za chybu, jejíž ohodnocení by mělo být
v přesném poměru ke stupni odchylky:
- Lenost, důvěřivost k cizím lidem.
- Poněkud lehčí nebo příliš houbovitá stavba těla.
- Lehké odchylky od uvedených indexů.
- Nepatrné odchylky od rodového typu, feny typu samčího.
- Hlava nedostatečně široká a masivní.
- Lebka příliš silně klenutá, příliš příkrý nebo příliš
plochý stop.
- Čenich krátký nebo podlouhlý.
- Pysky ne ostře řezané, převislé.
- Věku neodpovídající opotřebování zubů. Odlámané zuby,
nenarušující správný skus. Chybění ne více než dvou prvních
premolárů nebo jednoho prvního a jednoho druhého premoláru.Lehce
nažloutlá zubní sklovina.
- Světlé oči, lehce svěšená spodní víčka. Oční zákal.
- Níže nasazené ucho, nekupírované uši.
- Delší, příliš slabý krk.
- Slaběji vyvinutý, nikoli nad hřbetem nasazený kohoutek.
- Měkký, klenutý nebo úzký hřbet.
- Prodloužený, přímý nebo přespříliš klenutý kříž.
- Nedostatečně svalnatý nebo svažující se zadek.
- Poněkud zploštělý hrudní koš, jeho spodní linie nedosahuje
lokte.
- Příliš silně vztažené nebo svěšené břicho.
- Přední končetina: Nepatrné odchylky ve vztahu k ramennímu
úhlu, poněkud zkrácené nebo prodloužené přední paže, lehce
vybočené lokty, lehce se v pohybu ven vytáčející tlapy, příliš
skloněné zápěstí.
- Zadní končetina: Z pohledu zezadu ne zcela rovnoběžné zadní
běhy, tj. lehká X respektive O- nohatost. Příliš široký nebo úzký
postoj. Příliš přímé nebo příliš dlouhé zadní běhy.
- Měkké nebo příliš protáhlé tlapy, vlčí drápy.
- Odchýlení od normálních forem pohybu (došlapávání dovnitř
nebo ven). Nedostatečné protažení kloubů. Neohebný pohyb zad a kříže.
Při klusu povznesený zadek. Lehké házení hřbetu (s házením
zadní části).
TĚŽKÉ VADY:
- Bázlivost (zbabělost), silný flegmatismus, chybějící ostrost.
- Příliš lehká, případně příliš ochablá stavba těla.
- Silné odchylky od udaných indexů.
- Silné odchylky od rodového typu, psi typu fen.
- Lehká, úzká hlava se špičatým čenichem, neodpovídající
ostatní stavbě těla.
- Ohrnutý nos.
- Malé, prořídlé, nedostatečně vyvinuté zuby. Nasazení řezáků
není v jedné linii.Zuby se silně poškozenou sklovinou.
- Odlišná barva očí, svěšená spodní víčka, která částečně
obnažují rohovku.
- Prohlý nebo vyklenutý hřbet
- Dlouhý, prověšený nebo silně vyklenutý kříž.
- Úzký, krátký nebo silně se svažující zadek.
- Plochý, úzký, nedostatečně vyvinutý hrudní koš.
- Přední končetina: přímé nebo ostré zaúhlení ramen, křivené
nebo příliš slabé předloktí, silně ven vybočující lokty,
krajně slabá zápěstí, při pohybu silně ven házející tlapky,
křivonohost jednoho nebo obou předních běhů.
- Zadní končetina: silně výrazná odchzlka od rovnoběžnosti.
Nedostatečně zaúhlené běhy, šavlonohost. Příliš dlouhé zadní
běhy.
- Roztažené prsty nebo ploché tlapy.
- Zadržovaný, těžkopádný pohyb.Při klusu v porovnání s kohoutkem
vysoko nesený zadek.Příkře nahoru a dolů se pohybující zadek při
klusu. Mimochod.
- Měkká, zvlněná srst bez podsady.
- načernalé, černě skvrnité a hnědé barevné odstíny v různých
kombinacích.
- Kohoutková výška psa pod 65 cm, feny pod 62 cm.
VYLUČUJÍCÍ VADY:
- Každá odchylka od jedině přípustného nůžkového skusu.
- Černá nebo hnědá barva.
- Chybění jednoho špičáku nebo jednoho řezáku, chybění
jednoho třetího, případně čtvrtého premoláru, nebo jednoho moláru.
Poznámka:
Psi musejí vykazovat dvě viditelná normálně vyvinutá varlata,
která jsou zcela v šourku.